Život českého hráče kriketu

Lukáš Fencl a Michael VaughanMálokdy se podaří vyhrát něco zajímavého v soutěži, ještě méně pravěpodobné je něco zajímavého od banky. Nicméně mně se podařilo vyhrát trénink s Anglickým kriketovým týmem! Ráno jsme se s manželkou a synem vypravili asi na čtyřhodinovou cestu, po celou dobu příšerně lilo, tak jsme byli moc rádi, že trénink byl v hale a nikoliv venku.

Celá akce byla perfektně zorganizovaná, takže výsledek byl uspokojivý, přestože na místě bylo dalších sto výherců. Na čtyřech stanovištích nám ukázali různá cvičení, kterými jejich tým běžně prochází. Navíc jsme měli k dispozici i trenéry. U pálení byl Graham Gooch, bowling coach David Saker, fielding Richard Halsall a fitness coach Huw Bevan.

Naše skupina začala pálením, ale za půl hodiny se toho opravdu nedá moc udělat. Zkusili jsme si drive a sweep. Trotty doporučuje stále sledovat míč a tvrdí, že pokud sledujete míč důsledně až na pálku tak vaše tělo potom dokáže zareagovat správně a rychleji než byste čekali. Druhé základní doporučení se týká správného a vyváženého postavení při úderu.

Následovala půlhodinová Q&A session - přítomni byli mimo jiných Michael Vaughan a Ian Bell. Debata byla příjemně neformální - diskutovalo se mimo jiné i o tom kdo pojede do Indie spolu se Swannem jako hlavní spinner - hlavně se čeká na to, jestli pojede Monty nebo ne…

Také se mluvilo o tom jak funguje systém výběru hráčů. Anglie má k dispozici vlastně tři úrovně hráčů: jejich 1st XI, Lions a pod nimi ještě další development squad. Co mě překvapilo byl fakt, že i hráči v development squad tráví spoustu času na cestách - z jednoho přípravného kempu do dalšího - a všichni čekají na to, že se dostanou o úroveň výš.

Potom jsme měli z mého pohledu asi nejzajímavější část - fielding. Tady jsme se soustředili výhradně na slip catching - začali jsme zvolna, kdy na nás házeli přes speciální tréninkovou fólii sami hráči (u mě v družstvu to byl Steven Finn) a teprve potom se přešlo na chytání ve větší rychlosti (45 mph) z nadhazovacího stroje. Poslední fáze byla ve skupině 3 lidí - jako three slips v řadě - kde jsme se taky snažili chytit míček ve stejné rychlosti, ale ještě k tomu s náhodným odrazem. Jak správně tušíte, nebylo to nic jednoduchého.

Zajímavé poznatky - trenér tvrdil, že při chytání se míč stahovat nemá, že to jsou jen babské povídačky. Tvrdil, že co teď trénují s týmem je chytání natvrdo, kdy se po chycení každý hráč snaží balón jakoby stistknout - to znamená že ruce od prstů až po zápěstí jsou pevné, ale zbytek paže je volný. Chyba je naopak mít paže ztuhlé, ale ruce a prsty měkké. Říkal, že to vede v lepším případě k chybě, v horším potom ke zranění.

Zajímavé bylo, jak tato fielding session zapadla do následující fitness session, kterou ani nebudu popisovat, neb základy asi všichni známe. Každopádně bylo zajímavé, jak oba trenéři vyzdvihovali důležitost správného postavení - silné nohy, core strength a balance. To umožní správné chytání, nadhoz i pálení a navíc to zabrání zranění. Navíc samozřejmě zdůraznil i důležitost obratnosti a flexibility.

Poslední zastávkou byl nadhoz s Davidem Sakerem - zajímavý chlapík, Australan. Trochu nám tam povídal o tom, proč se na té nejvyšší úrovni používá "bouncer". Z jejich pohledu jde o to pálkaře pokud možno vyřadit ze hry, v horším případě ho pak alespoň vyautovat. Také zdůrazňoval nezbytnost atletického "run up" pro dosažení vyšších rychlostí, ale jedním dechem dodával, že to nejdůležitější se odehrává při finálním skoku (delivery stride), kde je nutné udržet směr i intenzitu hybného momentu a přetavit jej v rychlost nadhozu.

Tim Bresnan a Jade Dernbach potom ukázali, že i jako jedni z předních nadhazovačů také chybují a že trénink je nezbytný na jakékoliv úrovni. Pro mě osobně to byla perfektní příležitost potkat se a popovídat si s hráči, které pravidelně (když práce a rodina dovolí) sleduji již několik let. To, že jsme mohli osobně poznat i jejich trenéry, bylo potom ještě zajímavější. U nás právě doběhla sezóna, skončili jsme třetí z deseti, tak nám o pár bodů utekl postup do nejvyšší divize, ale i tak to byl docela úspěšný rok, hlavně když uvážíte, že třetina zápasů se nehrála kvůli počasí.

První rok jsme taky měli jako tým k dispozici profesionálního hráče/trenéra - je naprosto jasné, že organizovaný a promyšlený trénink je dnes nezbytný. Doufám, že se nám podaří obnovit a pořádně organizovat tréninky nároďáku neb pokud to opravdu myslíme vážně s nějakým postupem výš, tak musíme přes zimu zabrat.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kriketová fotogalerie

Top